Nepřijímání lásky, aneb léčba srdce

Málokdo z lidí se raduje z daru, který dostali ze života.

Pokud se zaměříme na sebe, všímejte si, že někdy nadáváte,

že je moc horko, někdy zase, že je zima.

Máme zbytečné deprese, obavy apod.

Není to škoda, vědci zjistili, že to děláme proto,

že si chceme v sobě vytvářet strach.

Všímejte si, že po zimě čekáme na sluníčko a pak místo toho,

abysme ho přijali, tak si nasadíme černé brýle a ochranné faktory.

Sluníčko mnoho věcí léčí. Pokud se cítíte zraněný v lásce,

může to také být tím, že si plno věcí stále v sobě vytváříte a

nedokážete zapomenout na staré křivdy a zranění.

Naprosto každý máme zranění, to je nutné vědět.

Neměli bychom mít tedy důvod se proto radovat ze života?

Je to přeci hloupost trápit se.

Podívejte se nahoru na to slunce, je krásné, září a je tu pro nás.

Co udělat, abychom z toho vyšli? Pokud vás tato otázka zajímá,

tak jste již vykročili na tu správnou cestu vlastní léčby.

Za prvé je nutné zapomenout na vše, říkáte si,

že to třeba nejde, ale jde. Odpusťte partnerovi, i něco na tom

vztahu přeci bylo pěkné, jinak byste do toho nešli.

Říkejte si, že to byla zkušenost. Je zde vidět,

že málokdo to takto pojme,

ale vlastní uvědomění je to nejlepší k růstu.

Začněte poznávat sami sebe po tomto kroku.

Tím si začnete uvědomovat, že ani vy jste nebyli dokonalí a

něco se ve vás začne dít.

Začnete růst vnitřně a zlepšíte na sobě mnoho věcí.

Tím se posunete a tím si vás začnou všímat lidé, kteří by o vás stáli.

A ty lidé se také posunuli.

Vybírejte si partnera, dle toho, že není sobecký.

Ten, kdo je sobecký se ještě neposunul,

a vztah s ním by zkrachoval.

Pokud poznáte, že není sobecký, tak je to správná cesta,

vaše srdce je vyléčeno.