Emoce a jídlo

„Nežiji proto, abych jedl.“

Jídlo je lékem a potřebou, ale nemůžeme na něm stavět celý den.

Jídlo je tu proto, abychom přežili.

Mnoho lidí však jídlo považuje za nejhlavnější náplň dne.

Je to pro ně nejdůležitější. Jídlo je však proto,

abychom měli co spalovat a jak fungovat.

Je důležité, ale nesmíme ho upřednostňovat a dávat mu tu

nejdůležitější náplň. Emoční jedlíci to mají složité.

Cítí stres a šup, je tu jídlo cpou se, až můžou prasknout,

pak jim je dobře.

Hodně lidí vám řekne, když jedí, že jim je dobře.

Jídlo pak ale neslouží k doplnění sil a energie,

ale slouží ke změně nálady.

Takto si mnoho lidí vypěstovává návyk,

tento návyk se jmenuje emoční jedení. 

Samozřejmě ho provází nárůst tělesné hmotnosti.

Člověk začíná selhávat v tom, co si řekl, že dělá špatně.

Jsou tu pak výčitky slabé vůle a opět jídlo zahání emoce.

Je to hodně začarovaný kruh. Hodně lidí si z jídla udělalo i

výchovu, zlobil si…budeš bez večeře.

Nebo …dokud to nesníš, neodejdeš. 

Toto je předpoklad, že z člověka vyroste emoční jedlík

bez zábran. K jídlu se vracet bude vždy, pokud ucítí vztek,

slabost, napětí, smutek nebo úzkost.

Nají se a řeknou, tak a teď jsme si spravili náladu a chuť.

Člověk je vlastně v začarovaném kruhu.

Pokud se chcete zbavit závislosti na jídle, tak nepočítejte s tím,

že když si nastavíte dietu, že se to dá zvládnout.

Emoční jedlík si musí vše srovnat především ve své hlavě.

Takže je nutné na stresové situace najít jiný způsob než jídlo.

Spouštěčem jídla, je právě stres. Můžete zkusit i dodýchávání,

místo jídla, nebo si jít zaběhat. I toto pomáhá.

Ale pozor i běhání se časem může stát závislostí,

pokud toho stresu máte příliš.

Řešte podstatu a tím je stres.